Δεν σας αρέσει; Δεν πειράζει! Μπορείτε αν θέλετε να κάνετε επιστροφή εντός 30 ημερών.
Δεν θα κάνετε ποτέ λάθος με μια δωροεπιταγή. Χαρίστε στους αγαπημένους σας την επιλογή να διαλέξουν οι ίδιοι οτιδήποτε από τη συλλογή μας.
30 ημέρες για την επιστροφή των προϊόντων
Komiksový kreslíř Eric Heuvel se v roce 2001 rozhodl studovat učitelství dějepisu. Školu sice neukončil, ale vytěžil z ní inspiraci ke své další kreslířské práci. Pro Rodinné tajemství, první z jeho komiksů se vzdělávacími prvky, si vymyslel jednoduchý příběh: středoškolák Jeroen se vydá k babičce, aby u ní doma na půdě posbíral nějakou veteš a zpeněžil ji na bleším trhu. Objeví tu ale babiččin zapomenutý výstřižkový deník. Začnou si nad ním spolu povídat o minulosti a Jeroen se od babičky dozví neuvěřitelný dramatický příběh o jejím přátelství s pronásledovanou židovskou spolužačkou v letech druhé světové války. Rodinné tajemství ve středoškolské výuce: Heuvelův komiks měl úspěch. Ovšem na rozdíl od jeho předchozích úspěšných knih se Rodinné tajemství a Hledání rychle dostaly také do škol a začaly být hojně využívány k výuce dějepisu 20. století. Nizozemský Dům Anne Frankové na komiksy navázal a jeho tým pod vedením Ruuda van der Rola k nim vytvořil ještě i výukové pracovní sešity pro středoškoláky, díky nimž mohou učitelé Heuvelovy knihy v hodinách promyšleněji využít. Pracovní sešit k Rodinnému tajemství také nabídneme českým čtenářům v elektronické verzi zdarma ke stažení (po vydání Objevu bude k dispozici i druhý pracovní sešit). Středoškolští učitelé, kteří zařadí Rodinné tajemství do výuky učiva o druhé světové válce, najdou v pracovním sešitu vhodný podklad pro soustavné promyšlení komiksových příběhů. Studenti se s jejich pomocí naučí v historickém kontextu chápat, co je to holocaust. Poznají, jak žili civilní obyvatelé ve vyhrocené válečné situaci. Uvidí, že lidé zaujímali různé postoje a vystupovali v odlišných rolích: někdo byl obětí, jiný obětem pomáhal, další se přiklonil k okupantům a jiný zůstával jakoby nezúčastněným divákem. Studenti se budou pomocí úkolů v pracovních sešitech snažit pochopit motivace pro tyto postoje, seznámí se s dilematy, která museli lidé za války řešit. Budou vedeni k tomu, aby pochopili, co je to diskriminace, genocida či jak lidské rozhodování ovlivňují předsudky. Naučí se vnímat rozdíl mezi totalitním (nacistickým) a demokratickým společenským zřízením. Z českých škol se někdy ozývá, že učitelé dějepisu nemají dost času na probrání učiva, zejména v maturitním ročníku, kdy přichází na řadu období druhé světové války. A proč se potom zdržovat dějinami Nizozemska, když se nestíhá probrat ani druhá světová válka u nás. Důvodů bychom ale našli hned několik. Především je komiksová forma pro studenty podstatně atraktivnější než věcný výklad v učebnici, a práce s graficky upravenými pracovními sešity stejně tak. Studenti si nové poznatky lépe upevní. Učitelům sešity usnadní výklad, protože jsou připraveny odborníky na didaktiku a postupují ve výkladu od jednoduchého ke složitějšímu, podrobně se věnují jednotlivým postavám příběhu a v samostatných úkolech studenty přivádějí k pochopení problematiky v její šíři. Při převodu pracovních sešitů do češtiny jsme zohlednili českou historickou zkušenost a některé dílčí úkoly spojené příliš úzce s nizozemskou realitou jsme nahradili odkazy na český nebo celoevropský kontext. Ve výkladu našich vlastních dějin, zvláště v nezbytném zjednodušení, které středoškolská výuka vyžaduje, někdy sklouzáváme do vyjetých kolejí zažitého narativu s konvenčními milníky: mnichovská zrada, okupace, heydrichiáda, Květnové povstání, osvobození. Podíváme-li se ale na vlastní historii skrze zkušenost evropského souseda, vidíme, že nacistická okupace neprobíhala všude podle stejného vzoru. Pro Nizozemce bylo zřejmě mnohem složitější vyznat se v nových poměrech, protože okupační moc se zprvu tvářila vstřícně a nekonfliktně, a teprve v průběhu let se stupňovaly perzekuce Židů i potírání odboje a jakéhokoli nesouhlasu. Nizozemská zkušenost překvapí třeba tím, jak silné bylo tamní hnutí odporu. Umíme si například představit, že by u nás došlo ke stávce nežidovského obyvatelstva proti perzekuci židovských sousedů? V Nizozemsku se to stalo v únoru 1941 a nacisté stávku, později označovanou jako „únorovou“, tvrdě potlačili. Zkrátka možnost srovnání nás nutí přemýšlet a následně i lépe chápat vlastní dějiny. A to je nakonec vedle osvojování znalostí jeden z důležitých cílů vzdělávacího procesu na středních školách: vychovávat studenty ke kritickému myšlení. Heuvelovy komiksy k tomu mohou přispět svým dílem.