Δεν σας αρέσει; Δεν πειράζει! Μπορείτε αν θέλετε να κάνετε επιστροφή εντός 30 ημερών.
Δεν θα κάνετε ποτέ λάθος με μια δωροεπιταγή. Χαρίστε στους αγαπημένους σας την επιλογή να διαλέξουν οι ίδιοι οτιδήποτε από τη συλλογή μας.
30 ημέρες για την επιστροφή των προϊόντων
Vzal jsem jeden den mladého osmnáctiletého člověka, pohlavně zralého a znalého a taky zrovna civilizačně opásaného smrtícími zbraněmi, za měrnou jednotku – míru dne lidského bytí, odkdy se nashromažďovaná energie začíná masově spotřebovávat na nadosobní udržení rodu a právě tak ovšem na nadosobní dosažení individuality… Empirickou křivku „biologického času“ jsem pomocí analytické geometrie matematicky vyjádřil a protáhl ji - extrapoloval – až před bod zrození protože před ním samozřejmě nekončila, nýbrž nebetyčně hyperbolicky stoupala směrem k početí, kalibroval jsem ji „jednotkovým dnem“ osmnáctiletých… Výpočtem podle sečtených „jednotkových dnů“ vyšlo řádově ( po započtení všemožných nepřesností ) několik málo miliard let. Tedy nikoli stamiliony let a taky ne deset miliard. Přemýšlel jsem, co by to mohlo znamenat. Napadlo mě, že je to stáří života na zeměkouli.