Δεν σας αρέσει; Δεν πειράζει! Μπορείτε αν θέλετε να κάνετε επιστροφή εντός 30 ημερών.
Δεν θα κάνετε ποτέ λάθος με μια δωροεπιταγή. Χαρίστε στους αγαπημένους σας την επιλογή να διαλέξουν οι ίδιοι οτιδήποτε από τη συλλογή μας.
30 ημέρες για την επιστροφή των προϊόντων
Když Dwight D. Eisenhower získal v roce 1952 nejvyšší počet hlasů v dějinách Spojených států, stal se prezidentem nejmocnější země světa, jež navíc vstupovala do desetiletí prudkého hospodářského rozmachu. Proslulý britský historik Paul Johnson nám v novém životopise velkého vojáka a státníka odhaluje základní zdroje jeho mimořádného úspěchu a srozumitelně přibližuje jeho vývoj od talentovaného štábního důstojníka přes pětihvězdičkového generála až k jedné z vůdčích osobností „amerického století“. Johnson vyzdvihuje jeho rozvahu, smysl pro humor a přirozené velitelské schopnosti. Provází nás jeho dětstvím v prostém prostředí Kansasu, léty studia v prestižním West Pointu a dlouhou cestou k nejvyšším vojenským postům. Jednoznačně odmítá názory některých jeho dřívějších kritiků, kteří ho obviňovali z lenosti a nedostatku vůdcovských schopností. Ukazuje ho jako člověka nedoceněné inteligence, energie a sebekázně. Podrobně se zabývá jeho působením v roli vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě, v níž Eisenhower prokázal během nejhrozivějšího konfliktu světových dějin své výjimečné strategické přednosti. Johnson jej představuje jako rozeného vůdce, generála i prezidenta a současně vysvětluje příčiny jeho úspěchu, k nimž patřila jeho nezdolná pracovitost, schopnost vyjít s lidmi, umění spolupracovat s médii, nenápadná důslednost a nesmírná inteligence, kterou dovedně skrýval pod maskou „prostého vojáka“. Právě tyto přednosti jej podle Johnsona provedly nejobtížnějšími fázemi dvacátého století: druhou světovou a studenou válkou, obdobím boje za občanská práva a nelehkými lety mccarthismu. Řada Eisenhowerových myšlenek a postojů z doby jeho působení v Bílém domě, především jeho schopnost udržet vyrovnaný rozpočet, šikovné manévrování tváří v tvář opozičnímu kongresu a jeho obavy z přílišné moci vojensko-průmyslového komplexu, inspiruje i současnou politickou reprezentaci.